Kostel sv. Jakuba Většího [ Kostel nebo katedrála ]
Kostel sv. Jakuba Většího se připomíná již roku 1350 jako farní.
Roku 1630 byl opravován a v té době byl filiální Bavorova.
Tento kostel je klasicky orientovaná stavba s třípatrovou věží pří jižním rohu západního průčelí, pojatou do konstrukce stavby. V přízemí je do věže prolomeno gotické okno, v druhém patře je střílna a ve třetím patře jsou čtyři široká, půlkruhovitě sklenutá okna. Střecha má tvar čtyřbokého proláklého jehlanu.
Loď je prostá, se třemi okny širokých špalet a gotického zaklenutí při jižní straně, při které je také lomeně zaklenutý vchod 118 cm široký a 280 cm vysoký. Západní průčelí je hladké, v něm je vchod na kruchtu a do věže. Okna na severní straně byla původně gotická, později proměněna na obdélná.
Presbytář je pravoúhlý, o 1 m po stranách užší, v rozích je opřen dvěma opěráky, které jsou pokryty kamennou deskou, dole sešikmenou. Do stěn jsou prolomena tři okna. Nad východním průčelím je štít a na něm je kamenný kříž po stranách seříznutý. K severu přiléhá gotická sakristie.
Vnitřní prostor kostela je od presbytáře oddělen vítězným obloukem bez profilace. Pravoúhlý presbytář je křížově goticky sklenut do žeber. Žebra se sbíhají do svorníku, ne němž je vytesána šesticípá hvězda. Dole žebra přecházejí do osmibokého hranolu s hrotitým zakončeným. Na severní straně je pravoúhlý vchod do sakristie s vodorovným nadpražím a s podpěrami v koutech. Na téže straně je sankturium tesané ze žuly.
Provoúhlá sakristie je zaklenuta do tří křížových polí s žebry.
