Dědina Lubchov = Libochov byla založena asi již v 13. století, bez rozdělení na ves Horní a Dolní, Přibislavem z Křižanova (# 1251), jehož manželka Sibyla byla dvorní dámou Kunhuty, manželky krále Přemysla Otakara II. Dcera Sibylina Zdislava, provdaná za Havla z Lamberka, byla velmi zbožná a v době, když byl v Křižanově farářem p. Zavadil, jednalo se o to, aby byla prohlášena za blahoslavenou.

Dědina Lubchov byla tedy založena asi před 750 lety a patřila původně k panství křižanovskému. Vznikla patrně na půdě lesní, kde dosud pevného lidského sídla nebylo, neboť krajina od Žďáru až po Tišnov byla lesem. Prostíral se tady tehdy les od Horních Hlin přes Liščinec, Žleby, nynější role v tratách k lesu Vinohrádku a odtud k lesu Lamperku v území nynější obce Dolní Libochové. Zbytky tohoto velkého lesního komplexu jsou lesíky "Na liščinci", "Maříkův" a "Vinohrádek". Poukazuji též na dodnes zachované názvy tratí "Liščinec" (les, kde bylo mnoho lišek), "Padělek" (vymýcením lesa povstala orná půda). Ovšem toto je jen obraz pravděpodobný, přesných zpráv o vsi z té doby není.

Dědina byla založena po obou březích potoka Libochůvky a ukazuje svým sídelním typem na lánovou lesní ves. Vzdělavatelná půda byla vrchností přenechána usazujícím se zde rodinám pod dědičný nájem. Po smrti Přibislava z Křižanova (#1251) zdědila zboží křižanovského jeho dcera Eufemie, provdaná za Bočka z Kunštátu. Po její smrti zdědila Křižanov dcera Anežka, jež Horní Město v Křižanově darovala klášteru žďárskému (první polovina roku 1287, první polovina roku 1290).

Rok 1297 připomíná se jako držitel Dolního Města v Křižanově s hradem, pak vsí Kundratic, Libochova a Bojanova Jan z Meziříčí a Křižanova.. Zemřel roku 1349 a rok po jeho smrti, tedy roku 1350 odstoupila zůstalá po něm vdova Perchta (Berta) ves Libochov své dceři Kateřině, provdané za Jindřicha z Osovýho, jinak z Ronova. Ten však dal roku 1357 ves Libochov s lesy zapsat v zemských deskách pro Jana st. z Meziříčí a Křižanova. Po smrti posledního mužského potomka tohoto rodu Jana ml. z Křižanova nastaly zmatky a spory trvající přes 16 let, neboť za zboží vázlo mnoho závazků a to jednak pohledávky věřitelů Jana ml. z Křižanova, jednak dědické podíly, které sestra Janova Helena odkázala svým neteřím Anežce, provdané za Smila z Osovýho, a Machně, provdané za Voka ze Sovince. Tyto podíly odkoupil Jan z Pernštýna, a to právo Machny (1453), právo Anežky (1463). Následujícího roku zapsal mu pak král Jiří dědičně: zbořený hrad křižanovský s příslušenstvím v městě Křižanově, Bobrovou, Kundratice, Sviny, Horní Libochov, Bory, Dolní Libochov.

Za tu dobu, po kterou rod pánů z Meziříčí a Křižanova držel panství křižanovské (1297 - 1437), vystřídalo se 5 generací. Rod pánů z Pernštejna měl ve vlastnictví obec Horní Libochov až do roku 1560, kdy panství křižanovské a současně i panství moravecké koupil Jakub Zdeněk Lhotský ze Ptení. Panství moravecké bylo v držení rodu Lhotských ze Ptení po dobu jen 35 let, roku 1595 koupil panství za 20000 zl. mor. Jan starší Munka z Ejvančic na Troubště.

Po bitvě na Bílé Hoře konfiskované panství moravecké bylo královskou komorou roku 1624 za 38000 zl. mor prodáno Hanuši, svobodnému pánu z Magnis. Rod Magnis držel panství jen 6 let do roku 1630, od něho koupil je bohatý kupec lombardsk Jan Křtitel Bergamesco (roku 1651 povýšen do stavu rytířského s přídomkem "von Morawetz"). Rod Bergamesco von Morawetz byl držitelem panství moraveckého od roku 1630 do roku 1756.

Od Bergamesců koupil silně zadlužené panství moravecké roku 1756 za 310 000 zl. rýnských Josef, svobodný pán z Toussaintu. Po roku svobodných pánů z Toussaintu následovali tito držitelé panství moraveckého:

Karel svobodný pán Seldern (1792 - 1799),
Marie Anna hraběnka Maldeghem (1799 - 1820),
Antonín hrabě Mitrovský z Nemyšle (1820 - 1834)
Bedřich hrabě Funfkirchen (1834 - 1842),
Louisa, princezna Wasa (1842 - 1855),
Karolína, korunní princezna a potomní královna saská, z rodu Wasa (1855 - 1858)

Roku 1858 koupil panství moravecké za 485 000 zl. konv. m. Gabriel svobodný pán Guderus. Roku 1874 bylo panství rozděleno mezi jeho syny Jindřicha a Gabriela. Panství moravecké po smrti svého otce zdědil Gabriel, jež se stal roku 1910 hrabětem. Byl to lidumil a nějakou dobu byl i starostou na Moravci. Zemřel 9. 5. 1917. Po něm zdědily panství dcery Karola Nádherný z Borotína a Gabriela Dreihahn - Holenia. Nyní je majitelem panství Jiří Nádherný. Ten však již nemá v obci Horní Libochová žádných pozemků, poněvadž z nich byl utvořen zbytkový statek a ten byl pozemkovým úřadem prodán statkáři Hemalovi, který jej dosud vlastní.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.sweb.cz/hornilibochova