HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 29.03.2024
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

JANÁČEK Leoš [ Osobnost českého národa ]

Leoš Janáček patří ke klasikům české hudby. Věkem (narozen 3. července 1854 v Hukvaldech u Příbora) je řazen hned za zakladatelskou trojici české národní hudby Bedřicha Smetanu (1824 - 1884), Antonína Dvořáka (1841 - 1904) a Zdeňka Fibicha (1850 - 1900); slohem svých skladeb však Leoš Janáček náleží za klasiky Josefa Bohuslava Foerstra (1859 - 1951), Vítězslava Nováka (1870 - 1949), Josefa Suka (1874 - 1935) i Otakara Ostrčila (1879 - 1935). Janáčkův život se zcela lišil od života zmíněných Mistrů. S Josefem Bohuslavem Foerstrem a Josefem Sukem měl společný kantorský původ, ale jeho umělecký vývoj šel jinou cestou.

V letech 1874 - 1875 se Leoš Janáček učil varhanní hře v Praze pod vedením Františka Zdeňka Skeherského, jako jednadvacetiletý (1885) vykonal v Praze s vyznamenáním státní zkoušky ze sborového zpěvu, ze hry na klavír a varhany. Po marném pokusu studovat na Konzervatoři hudby v bývalém Petrohradě dokončil vzdělání krátkým studiem na Konzervatoři v Lipsku a ve Vídni (1879 - 1880). Roku 1881 se Janáček vrátil do Brna, nejdříve jako ředitel tamější varhanní školy a současně dirigent brněnské Besedy, od roku 1919 jako profesor Konzervatoře v Brně i v Praze. Po celý život byl pilně publicisticky činný jako hudební referent a kritik, vydal však i rozsáhlé teoretické spisy.

Ve své tvorbě vyšel z moravského folklóru. Po celý život se vracel do rodného kraje. I když žil v Brně, s kterým byl existenčně svázán, byl jeho domov v Hukvaldech, kde si koupil domek. Leoš Janáček podnikl několik studijních a sběratelských cest na Valašsko. Bydlíval často u svého staršího bratra Karla Janáčka, jenž působil jako řídící učitel v Krásně nad Bečvou.


Leoše Janáčka na jeho cestách po Valašsku často doprovázel hudební skladatel Jan Nepomuk Polášek. Oba navštívili i Čarták, když v okolí Soláně ve Velkých Karlovicích hledali píseň "Ach, šel sem, šel sem..." První cesta Leoše Janáčka na Valašsko je spojena s rokem 1893, kdy ve Valašské Polance navštívil cimbalistu Jana Míčka. Lidové písně sbíral i na Lašsku, Slovácku a Slovensku, seznámil se se sběrateli folklóru, navštěvoval hudecké kapely, zpěváky a cimbalisty.

Za celoživotní zásluhy o českou hudbu byl roku 1925 jmenován čestným doktorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1881 se oženil se Zdeňkou Schulzovou (1865 - 1938). Vychovali syna Vladimíra a dceru Olgu. Leoš Janáček zemřel 12. srpna 1928 v Ostravě.

Dílo Leoše Janáčka
Opery:
Její pastorkyňa (1903)
Osud (1904)
Káťa Kabanová (1921)
Příhody lišky Bystroušky (1924)
Věc Makropulos (1926)
Z mrtvého domu (1930, poprvé uvedeno posmrtně)

Kantáty:
Na Soláni Čarták (1911)
Amarus, Glagolská mše

Dílo vokální:
Zápisník zmizelého (1919)
Maryčka Magdónova
Kantor Halfar

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 1164 org. 128, 13.10.2010 v 15:30 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR