Ve dnech 2. a 3. května 2003 proběhl ve Frenštátě p.R. hudební festival "Setkání cimbálových muzik Valašského království" a to v režii ředitele tohoto festivalu Ing. Radomíra Golase. Program byl zahájen již v pátek za účasti poslance Parlamentu ČR pana Petra Nečase, který měl nad hudebním festivalem záštitu, zástupců Folklorního sdružení ČR -předsedy Zdeňka Pšenici a Ing. Josefa Langra, předsedkyně Valašského Folklorního sdružení Jany Šamánkové, starosty města Ing. Pavla Orlíka a místostarosty města Hanuše Víta. Po krátkých projevech a slavnostním vypuštění balónků frenštátskými dětmi proběhl pořad 12 dětských cimbálových muzik se 123 účinkujícími.

Úroveň naprosté většiny muzik byla velmi dobrá a překvapovala nejen technická úroveň, ale i výběr repertoáru a s potěšením nutno říci, že převažovaly písně regionu, kde muziky působí. Posluchači měli možnost si poslechnout dětské muziky s bohatou škálu lidových písní , které zde účinkovaly v loňském roce a jejich viditelný kvalitativní posun nejen po technické stránce ( muziky Ráztoka a Ogaři a cérky z Rožnova p.R.), ale i výběrem písní (Světlina z Hutiska-Solance). Posluchači si opět poslechli sympatickou muziku Kovalíček z Ostravy - Mar. Hor, Malou Jasénku ze Vsetína a Malou Dubravu z Valašských Klobouk a tradiční frenštátskou muziku Sedmikvítek. Je potěšitelná účast dalších dětských muzik: Klobučánku z Valašských Klobouk, Valášku ze Zlína, Holubjanky z Kunčic p.O. a Vsacánku ze Vsetína.

Pro nemoc lektora - hudebního redaktora Českého rozhlasu v Ostravě Jana Rokyty, se odborný seminář nekonal, ale po vystoupení muzik proběhla zdařilá beseda s primáši a vedoucími dětských muzik, kterou řídil ředitel hudebního festivalu. Výměna názorů a velmi hodnotné příspěvky byly poučné a pro všechny prospěšné. Poučná byla zejména pro dětské primáše jejich účast na tomto hudebním festivalu, protože zde měli možnost posoudit kvalitu ostatních muzik a vedoucí cimbálových muzik zde jistě našli inspiraci a motivaci pro svou práci s lidovou muzikou. Všichni vedoucí cimbálových muzik proto projevili zájem se hudebního festivalu opět zúčastnit i v příštím roce. Vzhledem k velmi kvalitní produkci nabídl hudební redaktor Zdeněk Tofel v závěru muzikám i nahrávky v rozhlase.

Uvádění a režii tohoto dětského pořadu připravila vedoucí Městského kulturního střediska slečna Eliška Jarmerová.

V sobotu 3. května 2003 se dopoledne všichni účinkující představili na náměstí v kratičkém pořadu "Pozdravy cimbálových muzik našemu městu" s pozváním na odpolední programy.

Řada cimbálových muzik předvedla repertoár, který posluchače zaujal a pořadatelé proto tento pořad zařadí do programu i v příštím roce.
Poté následovalo přijetí účinkujících a hostů u starosty města se zápisem muzik do Pamětní knihy města. Obohacením programu byl koncert Frenštátského orchestru lidových muzikantů před slavnostním zahájením hudebního festivalu, který provedl ředitel hudebního festivalu uvítáním zástupce Zlínského kraje paní Hany Sluštíkové, zástupce folklorního sdružení ČR Ing. Josefa Langra, zástupce sdružení Tradice Ing. Rostislava Hlosty, vedoucího odboru kultury a památkové péče Moravskoslezského kraje pana Moravce, předsedkyně Valašského folklorního sdružení Jany Šamánkové, ředitele Českého rozhlasu Igora Horvátha, ředitele Valašského muzea v přírodě Ing. Vítězslava Koukala a PhDr. Jaroslava Štiky z Rožnova p.R. a královny matky Valašského království Jarmily Šulákové, jejíž velmi zdařilé pěvecké vystoupení pozvedlo náladu divákům ve zhoršujícím se nevlídném počasí.

Nezastupitelné místo v našem hudebním festivalu má pořad "Setkání cimbálových muzik Valašského království", kde vystoupilo 7 cimbálových muzik z Valašska : Slavičín ze Slavičína, Klobučan z Valašských Klobouk, Bukovinka z Bystřice p.H., Jadernica z Valašského Meziříčí, Rusava z Bystřice p.H.,Gajdošská muzika z Frenštátu p.R., Soláň z Rožnova p.R. a jako host i cimbálová muzika Vonička z Havířova. Uvádění a režii tohoto pořadu připravila Marie Hrnčířová, která v úvodu programu uvedla: "Život na Valašsku vtiskl během staletí písním svůj rytmus. Není to ale jen romantika hor, ráztok a lesů, ale též společná práce, významné dny a vzrušující události, stejně jako zvyky, obřady a milostný život. Vše se zobrazilo v písních a svátek setkání muzikantů vám nabízí si nabrat z této bohaté pokladnice lidové kultury co nejvíce". Těmito slovy velmi pěkně vystihla i obsah repertoáru celého pořadu.

Vzhledem k nepříznivému počasí se pořad "Vystoupení zahraničních lidových hudeb" konal již ve velké zasedací síni Městského úřadu, kde vystoupily lidové hudby Halny wiater z Polska, Kysučan ze Slovenska a cimbálová muzika Grajcar. Pořad ukázal, že v polských Beskydách, na Slovensku i u nás je dost lidových písní, které jsou si podobné, někdy dokonce stejné - a přesto jiné. Liší se jazykem, nástrojovým obsazením i interpretací danou příslušnou muzikou, což pozvané muziky plně potvrdily a to i muzika Grajcar z Rožnova p.R., která se zde do programu zařadila vlastně svým mimoregionovým repertoárem. Uvádění a režii programu připravil Ing. Vojtěch Stříž.

V posledním pořadu "Zbojnickém večeru" vystoupily : Klobučan z Valašských Klobouk, Soláň z Rožnova p.R., Javořina a pěvecký sbor Polajka z Rožnova p.R., Vonička z Havířova a tanečníci souboru Grunik z Ostravice, Halny wiater z Polska a Kysučan ze Slovenska..Nebyla zde uplatněna úvodní část, protože nebylo možné ve stísněných prostorách a v místnosti uplatnit původní záměr - totiž realizovat hořící vatru a příchod zbojníků k vatře. Pořad přiblížil tradičními dochovanými zbojnickými písněmi a tanci zbojnickou tradici Slovenska, našeho a slezského Polska i Moravského Valašska a oblíbenost zbojnické kultury Karpatského oblouku u našich slovanských sousedů. Pořad rovněž ukázal, že zbojnická tradice zde měla neobyčejnou odezvu v uměleckých projevech prostých lidí. Cenná je i dochovaná zbojnická přísaha spisovatele Bohumíra Četyny a historické událostí a skutečnosti zveřejněné v uvádění celého programu. Uvádění a režii tohoto pořadu připravil Ing. Radomír Golas.

Na závěr hudebního festivalu se v Domě kultury uskutečnilo "Přátelské posezení účinkujících", kterého se zúčastnilo 11 cimbálových muzik, které svým samostatným i společným účinkováním vytvořily velmi příjemnou atmosféru a splnil se tím i jeden z původních cílů "Setkání cimbálových muzik Valašského království" - totiž, aby se muzikanti jednou za rok sešli a společně se pobavili. Práce muzik na Valašsku (a nejen zde) si toho zasluhuje.